Ahoj,
omlouvám se, že jsem delší dobu nic nenapsala. Tento článek bude o mém šestnáctém týdnu v Austrálii. Bude kratší jelikož se toho moc neudálo, ale i tak, doufám ,že se bude líbit.
Naváži na článek Nejlepší výlet do Brisbane. Potom, co jsme to v pátek trochu natáhly, jsme vstávaly poměrně pozdě. Poprvé jsem v Austrálii spala, tak dlouho, že jsem prospala snídani, ale to nevadilo, prostě jsme počkaly na oběd. Okolo třetí si pro Annu přijela její host-rodina. Já, Loreen a její sestra jsme se vydaly k Loreenině kamarádce na odpolední sváču. Její kamarádka nám pak vzala na krmení telat o které se jejich matky nestarají. Bylo to zajímavý, myslela jsem, že jim budeme dávat napít z lahve, ale mají na to systém. Takový lahve na držácích a telata pijí sama. Na večeři jsme jely zase k jiné Loreenině kamarádce, dělali jsme pizzu a měli spoustu legrace.
V neděli nastal velký Den. Čekalo mě další stěhování, nová rodina a nový pokoj. Problém byl ale v tom, že jsem byla docela dost líná balit. Musela jsem si hodně přivstat, abych to všechno zabalila. Nebylo to tak, že bych se netěšila na novou rodinu, protože opak byl pravdou. Byl to zvláštní pocit se znovu stěhovat, ale moje třetí rodina je super, stejně jako jsou i ty ostatní. Akorát já fakt nesnáším balení. Nikdy se to nechce vejít do kufru, fakt nevím, jak to udělám až budu odjíždět. No každopádně se mi to nakonec podařilo. Měla jsem zabaleno a byla jsem připravená se stěhovat :-D. To bylo ale velmi brzké ráno. Co mě čekalo v to pravé lidské ráno? S Loreen, její sestrou a strejdou jsme jeli do Moorelands nursery (už jsem o tom psala, takové venkovní posezení s možností koupě kytek; ty nejsou nic pro mě, ale mají super jídla). Okolo třetí hodiny odpolední jsem naložila věci do auta a mohly jsme se vypravit na dlouhou cestu za mojí další rodinou. Cesta byla fakt daleká, celých 200 metrů. Měli jsme svačinu, šli na procházku a uvařili večeři. Moje nová rodina je super. Hrozně moc milý lidé. Mám host mamku a taťku, ségru, která je ve stejným věku jako ta moje doma, další ségru, která je na vysoký a bráchu, který je aktuálně v Anglii. Jsou fakt super. V neděli jsem taky volala s prvním orientačním meetingem v Česku. Bylo to super, byla jsem doopravdy ráda za tuto příležitost. Byla to čest reprezentovat, tak úžasnou zemi jako je Austrálie 😀 <3.
V pondělí do školy. Dostala jsem za úkol udělat prezentaci na zeměpis, má to být o tundře, tak jsem na to zvědavá. Ve škole se nic moc zajímavé nedělo, to nejdobrodružnější přišlo po škole. Déšť. A to takže doopravdy ceďák. Samozřejmě, co jsme jako správná Evropanka udělala? Vytáhla deštník. Lidi tu deštník normálně po kapsách nenosí, ale já ho mám pořád v batohu. Naštěstí nás vyzvedávala host mamka, takže jsme nemokly. Když déšť trochu ustal, tak jsem si došla k Loreen pro zbytek oblečení. Večer byla hrozná bouřka.
Úterní den by se dal shrnout jedním slovem – chození. Šla jsem domů pěšky a pak jsme ještě šli na procházku.
Ve středu jsem zase šla domů pěšky. Na večeři jsem šla k Loreen a potkala se s jejími tetami. Bylo to super. Měli jsme smaženou rýži se zeleninou.
V pátek jsem napsala na angličtině článek o výměně. Možná ho přeložím a hodím na blog, jestli budu mít čas. Po škole jsem se učila. Měli jsme toho spoustu na chemii a matiku. Pořád jsme dostávali nějaký cvičení na procvičování. K večeři jsme měli thai jídlo a pak jsem rodině vyprávěla příběh o domečku pro našeho psa doma.
Takže toto byl můj 16. týden na australském kontinentu. V pátek to byly už čtyři měsíce, co jsem se do této fantastické země dostala a pořád se ohledně všeho cítím stejně. Pořád stejně nadšená a šťastná.
Mějte se krásně.
Od klokanů a koal,
Míša ❤
PS: Přidám sem ještě nějaké fotky z Moonlight Fair co jsem nedala do minulého příspěvku. A celkově se omlouvám za nedostatek fotek.
Tučík na cestách 